CARTIER
Značku založili bratři Louis, Jacques a Pierre Cartierovi v roce 1847 v Paříži, když teprve osmadvacetiletý Louis převzal šperkařskou dílnu po svém mistrovi Adolphu Pickardovi a položil tak základ pro společnost. Právě Louis je návrhářem několika nejznámějších kousků. Pod jeho rukama vznikaly opravdové skvosty dekorativního umění, ze kterých si můžete vybavit například barevné, exotické a orientální „Tutti Frutti“ šperky nebo okouzlující prsten „Trinity“.
Cartier si zanedlouho po svém vzniku získal celosvětové uznání. V roce 1902 mu byla přidělena zakázka 27 tiár (královských diadémů), ke korunovaci velšského prince a budoucího krále Anglie Eduarda VII. Ten následně Cartiera tituloval slovy „Joaillier des Rois, Roi des Joalliers“ – „Klenotník králů, král klenotníků“ a o dva roky později udělil firmě výsadní právo dodavatelů anglického královského dvora. Postupem času toto právo získala firma také např. u královského dvora Portugalska, Španělska, Belgie, Thajska, Egypta, Monackého knížectví, a dalších. Má se za to, že Cartier dodával během své historie šperky pro 19 královských rodů.
Přestože se Cartier původně zaměřoval na výrobu šperků a hodinek, později se jejich sortiment rozšířil na další oblasti jako například parfémy, brýle, kožené zboží a další luxusní produkty a dnes právem patří mezi nejznámější designéry šperků a luxusních doplňků a jsou světově známou ikonou luxusu.
Velmi zajímavá je také historie hodinek Cartier. Vše totiž prakticky začalo obyčejným rozhovorem…
Louis Cartier kdysi vedl přátelský rozhovor s brazilským pilotem Albertem Santos-Dumont, který si mu postěžoval, jak nepraktické jsou kapesní hodinky při létaní. Přál si vyhotovit speciální hodinky, které by byly snadno čitelné a přitom by umožňovaly pilotovi ovládat letadlo. Louis tedy navrhl ploché hodinky s čtvercovým ciferníkem a koženým páskem s přezkou. Jednalo se o model Santos uvedený v roce 1904, lidově označený jako tzv. „Santosky“– první náramkové pánské hodinky. Obrovský úspěch slavily i první unisexové hodinky zvané Tank, které značka Cartier představila v roce 1972, a které se staly okamžitým hitem.
Oblíbené modely šperků…
Ikonické designy, řemeslná výroba neobyčejné kvality, zlato, diamanty a drahé kameny zasazené s tou nejvyšší precizností – to vše vystihuje výrobu šperků napříč historií až do současnosti značky Cartier. Zde je příklad některých z ikonických a populárních šperků, které si získaly srdce mnohých po celém světě:
Trinity prsteny: prsten (jako celá trinity kolekce) je vyroben ze třech propojených kruhů z různých druhů zlata (bílého, žlutého a růžového); symbolizují lásku, přátelství a věrnost
Love náramek: známý pro svůj nepřehlédnutelný design je symbolem trvalé lásky a spojení
Panther šperky: motiv pantera je pro společnost Cartier ikonický a je často používán ve špercích a hodinkách; panter symbolizuje eleganci, sílu a někdy i určitou dávku tajemna
Juste un Clou: design inspirován hřebíkem, který vytváří moderní, netradiční look
Amulette de Cartier: amulety zahrnují drobné šperky s drahými kameny a jsou často nošeny jako šperk, který přináší štěstí – jedngoduše řečeno: amulet
Caresse d’Orchidées par Cartier: kolekce s nádhernými květinovými motivy, které zdůrazňují ženskost a eleganci
Současnost domu Cartier…
Jak již bylo zmíněno, značku založili bratři Louis, Jacques a Pierre Cartierovi v roce 1847 v Paříži, málokdo ale ví, že dnes Cartier již není v rodové linii Cartierů. Jejich kontrola nad firmou skončila v roce 1964.V současné době (od roku 2012) je firma Cartier vlastněna společností Richemont, jejímž majitelem je jihoafrická rodina Rupertů. Hlavní sídlo firmy je v Paříži a po celém světě má v současnosti přibližně 300 butiků.
Zajímavostí je, že šperkařská firma Cartier představila u příležitosti výročí 165 let existence tři a půl minuty trvající filmový klip L‘Odyssee de Cartier, který mapuje právě její historii a cestu na vrchol. Film popisuje historii společnosti od dob, kdy své umělecké šperky dodávala převážně do evropských královských rodin. Diváky zavede do zasněženého Ruska a přes Indii a Čínu až do Paříže. Filmem provází zmíněná múza Cartieru v podobě pantera. Objevují se v něm ovšem také ikony designu, jakými jsou klenoty mahárádžů ve stylu Tutti Frutti nebo náramkových hodinek Santos, jež byly prvními hodinkami, které byly navržené pro nošení na zápěstí. Putování legendárního pantera, který se ze šperku změní ve skutečné zvíře, začíná v carském Rusku. Právě záběry saní tažených koňmi na bulváru v Petrohradě se točily na letišti na okraji Prahy.
Co má společného Cartier a diamant neschvalně známého jména: „Hope“?
Víc než si mnozí z vás myslí…
Šperky s sebou občas nosí historii, která se dotkne všech jejich majitelů. Právě neslavně proslulý 45karátový diamant Hope je učebnicovým případem. Diamant indického původu od svého objevení v 17. století francouzským obchodníkem s drahými kameny Jeanem-Baptistem Tavernierem údajně přivodil nepěkný osud nejen svým majitelům, ale i těm, kdo se kolem něj jen pohybovali.
Vnuk Louise-Françoise Cartiera ho koupil v Paříži jen několik měsíců poté, co otevřel svou newyorskou pobočku. Psal se rok 1910 a toho roku byl už několikátým majitelem prokletého kamene. Od Simona Frankela, obchodníka s diamanty v New Yorku, ho získal turecký sběratel a od něj francouzský dealer Rosenau, který jej Cartierovi prodal za 500 tisíc franků – dnes by šlo o necelých 51 milionů korun. Byla to výrazná investice s obrovským rizikem. Pokud by kámen neprodal, znamenalo by to pro cash flow firmy a vůbec její fungování výraznou ránu. Přesto Pierre nepochyboval o tom, že se riskantní tah vyplatí. Stačilo najít vhodného nového majitele. Majitelem tak unikátního kousku ale musel být někdo dostatečně bohatý, aby si mohl Hope dovolit, dost zapálený do drahých kamenů, aby chtěl velký modrý diamant, a hlavně dost odvážný, aby se nenechal odradit pověrami o kletbě. Pierre byl přesvědčený, že pro diamant našel perfektního kupce: americkou dědičku Evalyn Walsh McLean. Ta byla šperky přímo posedlá a díky svému otci, který doslova narazil na zlatou žílu a vlastnil jeden z největších zlatých dolů v Americe, byla taky nehorázně bohatá. Evalyn se s Cartierovými setkala na svých líbánkách v Paříži. Když se do města lásky s manželem o dva roky později vrátili, Pierre neváhal a sjednal si s nimi schůzku. Už z minulých obchodů věděl, že šperky, po kterých Evalyn dychtí, musejí být výrazné a významné, a tak doufal, že ji diamant Hope osloví. Bohužel se tak nestalo.
Zklamání Pierra neodradilo od tušení, že pro diamant přece jen našel perfektní klientku. Přesunul se tedy k plánu B. Poslal diamant do USA, nechal ho zasadit do kroužku z menších diamantů, které daly obřímu modrému kameni ve svém středu pořádně vyniknout, a znovu ho ukázal Evalyn. Tentokrát ji zaujal znatelně víc, ale stále nebyla přesvědčená. Pierre jí nabídl, že si ho může na pár dní půjčit a rozhodnout se později. Pevně věřil, že jakmile ho jednou vynese, vracet se jí bude jen těžko a byla to pravda. Druhý den ke Cartierovi dorazila zpráva, že McLeanovi chtějí diamant koupit. Diamant je měl stát 180 tisíc dolarů (dnes by šlo zhruba o 110 milionů korun). Klenotníkovi se ulevilo…
Avšak ne příliš dlouho, jelikož nová majitelka se zdráhala proplatit vystavenou účtenku snad z obav z přeci jen možné kletby. V březnu 1911, dva měsíce od dohody o prodeji, už měl Pierre prodlev dost a s bratrem Louisem se rozhodli podat žalobu. Když si Evalyn uvědomila, že od koupě není cesty zpět, rozhodla se nechat kámen alespoň posvětit. Diamantu si užívala až do do konce života jako talismanu. Zda ji přinesl štěstí, je však diskutabilní. Manžel ji opustil kvůli jiné ženě a později zemřel v psychiatrické léčebně, syn zemřel při autonehodě a dcera na předávkování. Během hospodářské krize diamant musela krátce zastavit za 37 500 dolarů, aby nepřišla o dům.
Ani Cartierovi se prodej diamantu Hope po finanční stránce nakonec nevyplatil. Po odečtení všech právních nákladů byl s výsledným účtem v minusu. Pierre však ani na moment nepochyboval o tom, že i ztrátový obchod měl svou cenu. Ze jména Cartier totiž udělal newyorskou stálici.
Dnes je slavný diamant k vidění ve Smithsonově institutu, kde je bezpečně uložený na podstavci ve skleněné vitríně a ročně přiláká sedm milionů návštěvníků. Hodnotu má dnes asi 350 milionů dolarů, tedy něco kolem osmi miliard korun.
